Nechte Mimi jít

Předurčený

S nejlepšími úmysly se Emerson v roce 2016 vydala hledat kočku k adopci. První kočka, na kterou při svém hledání narazila, byla Mimi, ale než vůbec mohla kočku vzít domů, věděla, že se musí přestěhovat. Tehdejší majitelé jejího bytu nechtěli v komplexu domácí mazlíčky. Když se Emerson nastěhovala do svého nového bytu a znovu šla do útulku, viděla, že Mimi tam stále je. Jako by to tak mělo být, a tak si Emerson Mimi vzala domů.

Jakmile byla doma u Emerson a ve svém novém furever domově, Mimi se hned vydala na průzkum, lezla do skříní, pod a přes nábytek a byla milá a přítulná. „Tu noc spala na konci mé postele,“ vypráví Emerson, která to okamžitě považovala za dobré znamení.

(Mon)Ster

Mimi se tak jmenovala ještě předtím, než ji Emerson adoptovala. Nicméně si mezitím vysloužila přezdívku: Mimi the MonStar. Protož, jak si už můžete domyslet, Mimi může být občas malým monůstrem, ale v Emersonině očí je hvězdou!

Emerson nemůže snést být pryč od Mimi. "Znám pro mě svět, mám ji tak moc ráda," vypráví Emerson, která vlastně chce být celou dobu jen se svou kočkou, protožé ji to uklidňuje. Mimi není nejvíce mazlivá kočka, která by hodiny seděla na klíně, ale občas dá krátké pohlazení, když má na to chuť. Pro Emerson to nevadí, prostě se ráda nachází v jejím pokoji. Mimi vždy jezdí na dovolenou a alespoň jednou týdně jde s Emerson do kanceláře, kde dostala pozici manažerky inspirace!

Nechte Mimi jít

V roce 2020 si Emerson koupila dům ve Wrightu, udělala si potřebný průzkum a kontaktovala ochránce zvířat ohledně pravidel týkajících se venčení koček. V mnoha místech v Austrálii existují tzv. „Cat containment areas“, což znamená, že majitelé koček musí své kočky držet na svém pozemku, protože se nachází blízko přírodního rezervátu. Tím se chrání místní fauna a zároveň mají kočky v těchto oblastech delší očekávanou délku života, protože mají menší šanci být zraněny nebo onemocnět.

Emerson se od ochránců zvířat dozvěděla, že je povoleno nechat její kočku venku na vodítku, a proto nebyl důvod, aby Emerson nekoupila dům. Když se o rok později konečně přestěhovala, zjistila, že Mimi vůbec nesmí být venku na vodítku a musí být držena pouze v domě. Kdyby to Emerson věděla, nikdy by dům nekoupila, protože Mimi právě tak ráda chodí ven. Také pokuta, kterou Emerson riskovala za venčení Mimi, není malá, činí 1600 australských dolarů.

Emerson tedy musela přestat venčit Mimi a brzy si všimla změny u své kočky. Proto se rozhodla brát Mimi častěji do kanceláře, ale přesto Mimi upadla do deprese a její pohoda se zhoršila.

Nicnedělání nebylo možností, Emerson musela jednat a zahájila petici: “Nechte Mimi chodit”. Několik tisíc letáků bylo vytištěno a rozdáno do schránek v okolí Canberry. Tak doufala, že Emerson dokáže pro svou Mimi něco změnit.

Ve zprávách

Petice během 2 měsíců nasbírala téměř 2000 podpisů a Emerson byla interviewována mimo jiné Canberra Weekly, Canberra Times a HIT104. Byla zmíněna na ABC hitrádiu a dokonce se dostala do nizozemských zpráv! To, že petice byla tak úspěšná, bylo mimo jiné díky silné podpoře Mimi na Instagramu.

Nakonec Chris Steel, ministr kabinetu, navštívil Emersona doma. Chris tam potkal Mimi a… pak byl přesvědčen! Chris pochopil, že lidé, kteří venčí své kočky na vodítku, se snaží být zodpovědní. To, že zákon byl v přímém rozporu s tímto, nedávalo smysl, a tak Emerson dokázal Chrise přesvědčit.

Když v roce 2000 stanovovali zákony, pravděpodobně ani nepomysleli na to, že existují lidé jako Emerson, kteří venčí své kočky na vodítku. Od 1. července je zákon upraven a Emerson konečně může vyjít ven s Mimi na vodítku! Domorodá fauna zůstává i nadále chráněna, zároveň nová legislativa podporuje odpovědné chování majitelů domácích mazlíčků. Držením domácích mazlíčků na vodítku si každý může užívat pobyt venku, zatímco domorodá fauna zůstává chráněna. Zdraví a pohoda všech tímto získávají.