Taylah měla v životě vždycky kočky, ale od té doby, co začala žít se svým partnerem, už ne. Jednoho dne se rozhodli podívat do místního útulku. „Odešli jsme bez koťat,“ říká Taylah. To si myslela... Její partner se rozhodl, že ji jedním překvapí! „Ještě ten den jsem přišla domů a zjistila jsem, že můj partner přivedl domů adoptivního Ralpha,“ říká.
Hledání přítele
O rok později se jim zdálo, že by Ralph potřeboval přítele. Vydali se tedy do útulku a rozhodli se adoptovat Judy, která dostala jméno po soudkyni Judy. „Moje kočky pro mě znamenají všechno. Bez nich bych byla úplně ztracená! Budu mít kočky, dokud neumřu.“
Mám postel, ale raději bych ležel v té tvé.
Její kočky mají nejen vlastní pokoj, ale samozřejmě i škrabadlo. „Máme Kilimandžáro,“ říká Taylah. „Judy má nejraději místo na spaní a ležení na druhém nejvyšším patře stromu.
I když mají svůj vlastní pokoj a škrabadlo, stejně se v noci rády tulí ke mně a mému partnerovi. Obvykle pak leží mezi mnou a mým partnerem, zabalené do jedné (nebo obou) náručí.“