Andreas a jeho kočičí rodina

Kde to všechno začalo

Andreas má momentálně deset koček, všechny jsou to kočky, které nikdo nechtěl nebo si jich nevšímal. Naštěstí všechny našly u něj nový domov. Jeho první kočka, Tiger, bohužel zemřela v roce 2016. Felina, jeho druhá kočka, oplakávala ztrátu svého kamaráda. "Cítil jsem, že musím vzít další kočku domů, a tak jsem se rozhodl dát Keksovi nový domov. Keks je něco jako trofej. Od té doby, co jeho první majitel zemřel, byl předáván různým rodinám," vypráví Andreas. "Rozhodl jsem se ho vzít k sobě a od té doby u mě bydlí. Jeho jméno jsem ale změnil na Balisto, to mu víc sedělo."

Nový kamarád

Jen o pár týdnů později Andreas dostal telefonát o třech malých koťatech, která potřebovala nový domov. Jejich matka zemřela, takže se Andreas rozhodl vzít si další kotě domů. "Flöckchen byl teprve sedm týdnů starý, když přišel ke mně domů. Balisto a Feline se o něj hned začali starat," vypráví Andreas. "Když Flöckchen dospěl, chtěl pořád hrát s Feline. Feline je devět let stará, takže rozhodně neměla chuť pořád si hrát s kotětem. Tak jsem se rozhodl najít Flöckchenovi mladšího kamaráda."

Moritz se brzy cítil jako doma mezi svými ostatními chlupatými přáteli, i když jeho život předtím nebyl příliš skvělý. Byl nalezen v příkopu v Rusku, když mu byly tři měsíce. "Byl úplně vyčerpaný. Vyzdvihl jsem ho na letišti, aby mohl začít nový život u nás v Německu."

Šťastný nový domov

Pokud to stále sledujete, mezitím jsme mluvili o čtyřech kočkách. "3 kocouři a 1 kočka, ale netrvalo dlouho, než se to změnilo," říká. "Samira, nádherná sibiřská lesní kočka, také dříve žila v Rusku. Drželi ji v kleci v knihovně. Každý den mohla být venku hodinu... Myslím, že u mě je jí lépe!"

Pak kontaktoval znovu někdo Andrease ohledně kočky, která potřebovala nový domov, protože už čtyřikrát zůstala sama! "Vzala jsem ji domů a pojmenovala ji Bakira. Je se mnou už tři roky, ale pořád je velmi plachá," vypráví nám Andreas. Nemůžeme Bakire vyčítat, kdo by nebyl po tolika opuštěních...

Sladké jako Honi

O pár měsíců později dostal telefonát o starší dámě, která si chtěla pořídit kočku. "Samozřejmě jsem začal hledat a našel jsem jednu v útulku. Kočka tam byla už pět let. Zdálo se, že ji nikdo nechce... Honi byla připravená jít se starší dámou do jejího nového domova. Společně jsme nastoupili do letadla, ale když jsme tam dorazili, najednou ji nechtěla," vypráví Andreas. "Tak jsem ji vzal zpátky do Německa, kde neměla domov. Nechtěl jsem ji znovu dávat do útulku, takže jsem se rozhodl ji samozřejmě vzít domů." Co Andreas nevěděl, bylo, že Honi byla dost nemocná a agresivní. I když to chvíli trvalo, podařilo se mu ji uklidnit. "Je šťastná, zdravá a miluje mazlení."

Panther Plus

V té době měl Andreas sedm koček. Jediné, co ještě chybělo, byl kočičí strom. "V roce 2019 jsem se zúčastnil jedné z vašich soutěží, kterou jsem nakonec vyhrál! Byl mi zaslán Panther Plus, který máme všichni stále moc rádi," vypráví Andreas. "Konečně strom, který unese mého Balista, který momentálně váží více než 10 kg."

O několik měsíců později si Andreas koupil jiný strom, Royalty Plus.

Nejnovější přírůstek

Krátce po získání své ceny přijal Nielsena, který také hledal nový domov. Jeho předchozí majitelé ho už nechtěli. Krátce poté, co Nielsena přijal, začala pandemie. "Chtěl jsem zachránit ještě jednu kočku z útulku, takže jsem to udělal. Nala byla tři roky stará, když jsem ji dostal. Byla naprosto nádherná. Bohužel štěstí nebylo na její straně. Zemřela v listopadu 2020."

O měsíc později Andreas onemocněl. "Někdo mi tehdy poslal zprávu, jestli mohu dát nový domov dvěma kočkám, takže jsem je samozřejmě vzal domů, protože jsem byl nemocný doma. Mikasa a Akela jsou nejnovějšími přírůstky mé kočičí rodiny," vypráví Andreas.

Všechny kočky u Andrease mohou dělat, co chtějí, kdy chtějí. Kočky v nouzi jsou tak vděčné, teď všechny žijí spokojeně svůj život u Andrease.