Kočičí táta

Ultimátní kočičí táta a mnoho dalšího

Znáte ten pocit, kdy se po dni stráveném v práci nebo mimo domov nemůžete dočkat, až budete doma se svými kočkami? Christopher to tak má, dokáže si své kočky intenzivně užívat například tím, že s nimi chodí na procházky ven do lesa poblíž svého domu.

Ne všechny své čtyři kočky bere ven, ale to ani nemusí, protože Christopher si vytvořil opravdový kočičí ráj i uvnitř. Zrovna nedávno si pořídil několik položek z našeho nového nástěnného systému, aby své kočky ještě více rozmazloval.

Ale tím to nekončí, někdy dokonce uvaří speciální jídlo pro své kočky. Musí také hladit ostatní kočky, které potká na ulici. Protože jeho největší láska, dcera Luna Jasmin, je do koček stejně blázen jako Christopher, snaží se jí předat všechny své znalosti o kočkách. Když jsou spolu, věnují se společně i ošetřování koček. A když se Christopher chvíli nevěnuje kočkám? Pak neustále pracuje na tom, aby se neustále rozvíjel a zdokonaloval. Ve svých koníčcích, zájmech, práci i duševním zdraví.

Vypravěč

„Kočky jsem měl vlastně celý život...“ začíná Christopher, pro kterého jsou vzpomínky stále čerstvé. Společně se svou matkou kdysi vlastnoručně odchoval vrh čtyř koťat, která se narodila v jeho skříni. Tři z nich se dožily více než 20 let. „Tehdy se kočky staly mou opravdovou vášní,“ říká Christopher.

Dnes má Christopher doma tři mainské mývalí a jednoho evropského krátkosrstého ohaře, a když nám je představuje, představujeme si, že jsme na Divokém západě s nádechem blues. Nejstarší kočka, Lana Memphis, měla těžké začátky. Byla nalezena úplně sama v lese, byla nemocná, se zanícenýma očima a tak silně podvyživená, že byla ve smrtelném nebezpečí. Když se konečně mohla připojit ke Christopherovi z útulku, byli okamžitě nerozluční.



Nejmladší, ale také nejtěžší z celé skupiny je Baghíra. Mainský mýval váží neuvěřitelných 12,2 kg. Baghíra se jmenuje podle pantera z Knihy džunglí, ale druhé jméno dostal od Christopherova instruktora bojových umění, a to Kasumi. „Kasumi“ znamená v japonštině mlha, což odkazuje na šedý opar, který má v srsti.

Chybějící složka

Jako poslední se ke Christopherovi a jeho dceři připojila Sakura Bastet, zvláštní mainská mývalí kočka. „Tato kočka má tak krásnou duši a velmi velké srdce,“ říká Christopher, který pro mainskou mývalí kočku vymyslel nové jméno. Chtěl jí dát krásné jméno, které by jí dělalo čest. Pojmenoval ji tedy podle japonského kvetoucího stromu „sakura“ v kombinaci s egyptskou bohyní plodnosti, která znamená radost, tanec, hudbu, oslavu, život a teplo „Bastet“.

„Byla tou chybějící složkou v našem životě s kočičí rodinou,“ říká Christopher. Sakura Bastet postrádá oko a má vrozenou vadu na ocase. I když Christopher vlastně čtvrtou kočku nechtěl, protože by to bylo příliš, stále myslel na Sakuru, která byla viděna v chovatelské stanici Baghíra. Časem chovatelka kontaktovala Christophera, protože Sakuru ostatní kočky v chovné stanici nepřijaly a bylo by pro ni lepší, kdyby dostala nový domov. Ten získala s Christopherem a Lunou Jasmin.

Speciální kapela

Od té doby je se Sakurou nerozlučně spjat nejen Christopher, ale také (nebo především) jeho dcera Luna Jasmin. Předtím Christopher své dceři o Sakuře vyprávěl a také o tom, že ji ostatní kočky šikanovaly kvůli jejímu oku a ocasu. „Od té doby jsou nerozlučné a Luna Jasmin slíbila, že se o Sakuru bude vždycky starat,“ říká Christopher o milé dvojici. „Od té doby také moje dcera stále více vylézá ze své ulity a je méně plachá,“ pokračuje. Christopher říká, že to tak mělo být a že rovnováha v domě je teď prostě správná.