V roce 2020 si Elena stále častěji všimla, že Klaus rychle unavuje a dýchá příliš rychle. „Nejdřív jsme si mysleli, že je to jen proto, že je ještě malý a rád si hraje a že je s ním vše v pořádku…“ Ale když se to začalo objevovat častěji, Elena se začala obávat, a tak si domluvila schůzku u veterináře, aby zkontroloval jeho krev, plíce, srdce a další orgány, protože jsme nevěděli, kde je problém.
Po návštěvě veterináře mu byla diagnostikována kočičí astma a vážné alergie. Bohužel jejich veterinář řekl, že kočky se z astmatu nikdy opravdu nevyléčí… „Ale máme Klause tak rádi, je součástí naší rodiny, takže děláme vše pro to, abychom zlepšili jeho život. Mimo jiné pomocí homeopatických rostlinných léků a tím, že se o něj dobře staráme, takže má přesto klidný a šťastný život!“
![]()
Na začátku bylo velmi obtížné vyrovnat se s Klausovým astmatem, protože stále hledali, který lék by pro Klause byl nejlepší. Diagnóza a její důsledky zásadně ovlivnily život jak Klause, tak Eleny. Ale především život Klause, jak Elena uvádí, protože byl ještě malý a každý týden, někdy i několikrát týdně, měl epileptické záchvaty, které pro něj byly velmi stresující. Pro Elenu bylo hrozné to sledovat, proto tehdy dala výpověď v práci, protože téměř denně musela s Klausem k veterináři na kontrolu a aby se ujistila, že může dobře dýchat. "Více než půl roku jsem proto nebyla v práci, abych se mohla doma starat o Klause a dále se zabývat astmatem u koček."