Andreas a jeho kočičí rodina

Přečtěte si další článek

Andreas má v současné době deset koček, které nikdo nechtěl a o které se nikdo nestaral. Naštěstí u něj všechny našly nový domov. Jeho první kočka, Tiger, bohužel v roce 2016 zemřela. Felina, jeho druhá kočka, oplakala ztrátu svého druha. „Cítil jsem, že se musím ujmout další kočky, a tak jsem se rozhodl dát Keksovi nový domov. Keks se dá přirovnat k jakési trofeji. Od té doby, co zemřel jeho první majitel, byl vždy předáván do různých rodin,“ říká Andreas. „Rozhodl jsem se ho ujmout a od té doby žije se mnou. Změnil jsem mu jméno na Balisto, což mu znělo lépe.“

Nový kamarád

Jen o několik týdnů později Andreasovi zavolali kvůli třem malým koťatům, která potřebovala nový domov. Jejich matka zemřela, a tak se Andreas rozhodl přijmout další koťátko. „Flöckchenovi bylo teprve sedm týdnů, když přišel ke mně domů. Balisto a Feline se o něj okamžitě začali starat,“ říká Andreas. „Jakmile Flöckchen dospěl, chtěl si s Feline neustále hrát. Feline je devět let, takže se jí samozřejmě nechtělo pořád si hrát s koťátkem. Tak jsem se rozhodl najít Flöckchenovi mladšího kamaráda.“

Moritz se brzy cítil mezi svými dalšími chlupatými kamarády jako doma, i když jeho život předtím nebyl příliš skvělý. Když mu byly tři měsíce, byl nalezen v příkopu v Rusku. „Byl úplně vyčerpaný. Vyzvedl jsem ho na letišti, aby mohl začít nový život s námi v Německu.“ V Německu se Moritz narodil v roce 1914.

Šťastný nový domov

Jestli to ještě sledujete, tak teď jsme mluvili o čtyřech kočkách. „Tři kocouři a jedna kočka, ale netrvalo dlouho a změnilo se to,“ říká. „V Rusku žila i Samira, krásná sibiřská lesní kočka. Chovali ji v kleci v knihovně. Každý den ji pouštěli na hodinu ven..... Myslím, že by jí u mě bylo lépe!“

Pak se zase Andreasovi někdo ozval kvůli kocourovi, který potřeboval nový domov, protože už čtyřikrát zůstal sám! „Ujal jsem se ho a dal mu jméno Bakira. Je u mě už tři roky, ale stále je velmi úzkostlivý,“ vypráví Andreas. Nemůžeme se Bakirovi divit, kdo by nebyl poté, co byl tolikrát opuštěn.....

Sladké jako Honi

O několik měsíců později mu zavolala starší paní, která chtěla kočku. „Samozřejmě jsem se začal rozhlížet a jednu jsem našel v útulku. Kočka tam byla už pět let. Zdálo se, že ji nikdo nechce... Honi byla připravena odejít se starší paní do nového domova. Nastoupili jsme spolu do letadla, ale jakmile jsme tam dorazili, najednou Honiho nechtěla,“ říká Andreas. „Tak jsem ji vzal zpátky do Německa, kde neměla domov. Nechtěl jsem ji znovu brát do útulku, a tak jsem se samozřejmě rozhodl, že si ji vezmu domů.“ Andreas však nevěděl, že Honi je dost nemocná a agresivní. I když to chvíli trvalo, podařilo se mu ji uklidnit. „Je šťastná, zdravá a ráda se mazlí,“ řekl.

Panther Plus

V tu chvíli bylo s Andreasem sedm koček. Jediné, co chybělo, bylo škrabadlo. „V roce 2019 jsem se zúčastnil jedné z vašich soutěží, kterou jsem nakonec vyhrál! Dostal jsem škrabadlo Panther Plus, které všichni stále milujeme,“ říká Andreas. „Konečně strom, na který se vejde můj Balisto, který momentálně váží přes 10 kg.“

O několik měsíců později si Andreas koupil další strom, Royalty Plus.

Nejnovější akvizice

Krátce po získání ceny se ujal Nielsona, který také hledal nový domov. Jeho předchozí majitelé si ho už nechtěli nechat. Krátce poté, co se Nielsona ujal, začala pandemie. „Chtěl jsem zachránit ještě jednu kočku z útulku, tak jsem to udělal. Nale byly tři roky, když jsem ji dostal. Byla naprosto nádherná. Bohužel štěstí nebylo na její straně. Zemřela v listopadu 2020.“

O měsíc později Andreas onemocněl. „Někdo mi pak poslal zprávu, jestli bych mohl dát dvěma kočkám nový domov, tak jsem se jich samozřejmě ujal, protože jsem byl doma nemocný. Mikasa a Akela jsou nejnovějšími přírůstky do mé kočičí rodiny,“ říká Andreas.

Všechny kočky si s Andreasem mohou dělat, co chtějí a kdy chtějí. Kočky v nouzi jsou tak vděčné, že nyní všechny žijí svůj život pohodlně s Andreasem.