Nechte Mimi chodit

Určeno

S těmi nejlepšími úmysly začala Emerson v roce 2016 hledat kočku k adopci. První kočka, na kterou při hledání narazila, byla Mimi, ale než se vůbec mohla kočky ujmout, věděla, že se musí přestěhovat. Tehdejší majitelé jejího bytu si domácí zvířata v komplexu nepřáli. Jakmile se Emerson přestěhovala do nového bytu a vrátila se do útulku, zjistila, že Mimi tam stále je. Jako by to tak mělo být, a tak si Emerson vzala Mimi s sebou domů.

Eenmaal thuis bij Emerson en haar nieuwe furever home ging Mimi direct op verkenning, ze kroop in de kasten, onder en over meubels en was lief en aanhankelijk. “Die nacht sliep ze op het voeteneinde van mijn bed” verteld Emerson, die dat direct als een goed teken zag.

(Mon)Ster

Mimi se tak jmenovala, už když ji Emerson adoptoval. Od té doby však dostala přezdívku Mimi the MonStar. Protože, jak asi tušíte, Mimi může být někdy MonStar, ale v Emersonových očích je to Hvězda!

Emerson se od Mimi nemůže odloučit. „Znamená pro mě celý svět, mám ji moc ráda,“ vypráví Emerson, která chce být se svou kočkou opravdu pořád, protože ji to uklidňuje. Mimi není zrovna nejmazlivější kočka, která by vám celé hodiny seděla na klíně, ale občas se krátce pomazlí, když má chuť. Emerson to nevadí, prostě si užívá, že je s ní v místnosti. Mimi s námi vždycky jezdí na dovolenou a alespoň jednou týdně chodí s Emerson do kanceláře, kde získala místo manažerky inspirace!

Nechte Mimi chodit

V roce 2020 si Emersonová koupila dům ve Wrightu, udělala si potřebné domácí úkoly a kontaktovala úřad pro kontrolu zvířat ohledně pravidel pro vypouštění koček ven. Na mnoha místech v Austrálii existují takzvané „Cat containment areas“, což znamená, že majitelé koček musí své kočky držet na vlastním pozemku, protože se nachází v blízkosti přírodní rezervace. Tím se chrání původní volně žijící zvířata a také to znamená, že kočky v těchto oblastech mají delší předpokládanou délku života, protože je méně pravděpodobné, že se zraní nebo onemocní.

Ochránci zvířat Emersonové řekli, že je přípustné pouštět tam kočku na vodítku, a tak Emersonová neměla důvod, aby koupi domu neprovedla. Když se o rok později konečně nastěhovala, zjistila, že Mimi nesmí být venku na vodítku vůbec a smí být držena pouze v domě. Kdyby to Emerson věděla, nikdy by dům nekoupila, protože Mimi prostě miluje chodit ven. Také pokuta, kterou Emerson riskovala tím, že Mimi pustila ven, také není malá, činí 1600 australských dolarů.

Emerson tedy musela přestat Mimi venčit a brzy si všimla, že se její kočka změnila. Rozhodla se tedy brát Mimi častěji do kanceláře, ale Mimi stále trpěla depresemi a její stav se zhoršoval.

Nedělat nic nepřipadalo v úvahu, Emerson musela jednat a založila petici „Nechte Mimi chodit“. Bylo vytištěno několik tisíc letáků, které byly rozneseny do poštovních schránek po celé Canbeře. Emerson doufala, že tímto způsobem dosáhne pro svou Mimi změny.

Ve zprávách

Petice za dva měsíce nasbírala téměř 2 000 podpisů a Emerson poskytl rozhovor mimo jiné týdeníku Canberra Weekly, Canberra Times a HIT104. Její jméno zaznělo v hitparádě ABC a dostalo se dokonce do nizozemských zpráv! K tomu, že se petice stala tak úspěšnou, částečně přispělo i to, že Mimi měla silné zastoupení na Instagramu.

Nakonec Emersonův dům navštívil i ministr vlády Chris Steel. Chris se tam setkal s Mimi a ... pak se obrátil! Chris poznal, že lidé, kteří venčí své kočky na vodítku, se skutečně snaží být zodpovědní. Skutečnost, že legislativa byla diametrálně odlišná, mu nedávala smysl, a tak se Emersonovi podařilo Chrise přesvědčit.

Když v roce 2000 přijímali legislativu, pravděpodobně vůbec nepočítali s tím, že existují lidé jako Emerson, kteří venčí své kočky na vodítku. Od letošního 1. července byl zákon změněn a Emerson konečně smí opět chodit ven s Mimi na vodítku! Původní volně žijící zvířata zůstávají stále chráněna, nový zákon také podporuje zodpovědné držení domácích zvířat. Díky tomu, že jsou domácí zvířata na vodítku, si každý může užívat venku a zároveň chránit původní volně žijící zvířata. To prospívá zdraví a pohodě všech.